Top 10 nejtěžších otázek z testů – duben 2026

Většina studentů intuitivně zvolí první nebo druhou variantu. První varianta zní nejjednodušeji, druhá zní „logicky úplněji" — jenže obě jsou špatně. Tramvaj se pohybuje po kolejích, takže ze zákonné definice motorového vozidla vypadává. Trolejbus naopak jezdí po silnici (bez kolejí), takže do definice patří.

Klíčové slovo je „nekolejové". Zákon o silničním provozu definuje motorové vozidlo jako vozidlo bez kolejí, poháněné vlastní pohonnou jednotkou. Tramvaj je sice poháněná vlastním motorem, ale jezdí po kolejích — proto není motorové vozidlo. Trolejbus je také elektricky poháněné vozidlo, ale jezdí po běžné silnici bez kolejí — proto je motorové vozidlo.

Druhá varianta zní přísně a logicky — „zakázáno zastavit, výjimka jen krajnice" — a mnozí ji proto označí jako správnou. Třetí varianta zní obecně, ale „platí stejná ustanovení" je jasně nepravda, silnice pro motorová vozidla má přísnější pravidla.

Na silnici pro motorová vozidla smíš dobrovolně zastavit nebo stát POUZE na vyhrazeném parkovišti. Krajnice zde pro běžné (dobrovolné) zastavení a stání nestačí. Výjimka je nouzové stání při poruše nebo nehodě.

Záludnost je v tom, že třetí varianta působí právně správně: „dám přednost hlavní a i protijedoucímu". Jenže modré vozidlo nevyjíždí z běžné vedlejší silnice, ale z obytné zóny, tedy z místa mimo pozemní komunikaci. Vozidlo vyjíždějící z takového místa musí dát přednost všem vozidlům na pozemní komunikaci. Proto mu přednost nedáváš, i když odbočuješ vlevo.

Pravidlo: Při odbočení vlevo běžně dáváš přednost protijedoucím vozidlům. To ale platí pro vozidla, která jedou po pozemní komunikaci. Pokud protijedoucí vozidlo vyjíždí z obytné zóny (nebo z parkoviště, účelové komunikace, polní či lesní cesty), musí přednost dát ono tobě i ostatním na silnici.

Klakson vnímáme jako nouzový prostředek nebo jako přísně zakázaný signál „v zástavbě". První varianta (zakázáno) proto přijde intuitivně logická. Druhá varianta (vždy dovoleno) zní příliš volnomyšlenkářsky. Správná odpověď je přesně uprostřed.

Mimo obec smíš zatroubit, aby řidič před tebou věděl, že ho budeš předjíždět. V obci je to zakázáno — klakson v obci smíš použít jen k odvrácení hrozícího nebezpečí (ne k signalizaci předjíždění). Pro upozornění při předjíždění můžeš použít bliknutí dálkovými světly, a to jak v obci, tak mimo obec.

Otázka je čistě paměťová — 1 m / 6 m. Lidé si pletou dolní hranici (1 nebo 1,5 m) a horní hranici (5 nebo 6 m). Odpovědi jsou záměrně zvoleny tak, aby jeden parametr byl správný a druhý špatný.

Pravidlo 1–6: Vzdálenost nesmí být menší než 1 metr (aby tyč měla prostor kývat se) a nesmí být větší než 6 metrů (aby souprava nebyla příliš dlouhá a nebezpečná). Zapamatuj si: „jedna šestka".

Studenti vědí, že cyklisté jsou zranitelní a pravidlo 1,5 m existuje — proto volí první nebo třetí variantu. Záludnost je v klíčovém rozlišení: předjíždění vs. jízda vedle sebe v oddělených pruzích.

Pravidlo 1,5 m platí při předjíždění cyklisty — tedy když jedeš ve stejném jízdním pruhu nebo přejíždíš vedle cyklisty. Pokud cyklista jede ve svém vyhrazeném pruhu a ty ve svém, nejde o předjíždění — jízda probíhá paralelně v oddělených pruzích a povinný boční odstup 1,5 m se neuplatňuje.

Rozdíl mezi správnou (třetí) a první variantou je jediné slovo: „ohrozit ani omezit" vs. jen „ohrozit". Zákon o provozu na pozemních komunikacích říká, že řidič vyjíždějící od krajnice nesmí ohrozit ostatní — ale může je omezit, když se zařazuje do proudu vozidel a ostatní kvůli němu musí trochu zpomalit. V tomto případě je to legální. Naproti tomu při běžném přejíždění mezi jízdními pruhy nesmíš ostatní ani omezit; tohle neplatí při přejíždění z připojovacího pruhu do průběžného pruhu. V první variantě je navíc „ani omezit", což je přísnější podmínka a zákon ji nestanoví. A varianta B je chybná ještě jednou zásadní věcí: tvrdí, že nemusíš dávat znamení o změně směru jízdy, což není pravda. Při vyjíždění od okraje vozovky nebo od chodníku se musí blinkr použít vždy.

Ohrozit = způsobit nebezpečí (zakázáno vždy). Omezit = způsobit, že někdo musí zpomalit nebo počkat (povoleno, pokud bezpečné). Při vyjíždění od chodníku smíš trochu „otravovat" ostatní, ale nesmíš je ohrozit. Směrovku musíš zapnout vždy.

Skupina C je pro nákladní auta — ale studenti si nepamatují přesné limity počtu míst. Druhá varianta (15 míst) zní jako autobus → to je skupina D. Třetí varianta: 4 500 + 1 000 = 5 500 kg celkem. Skupina C opravňuje řídit vozidla nad 3 500 kg, jenže souprava nad 3 500 kg bez speciálního oprávnění CE není povolena.

Skupina C: nákladní vozidla nad 3 500 kg, maximálně 8 míst k sezení (kromě řidiče). Víc než 8 míst = autobus = skupina D. Přívěs? K tomu potřebuješ CE nebo BE navíc.

První varianta zjednodušuje — jako by dálnice a silnice pro motorová vozidla měly stejný limit. Třetí varianta zní lákavě podrobně, ale obsahuje nesprávnou výjimku pro autobusy. Zákon takovou výjimku nestanoví — autobus má stejné maximum jako osobní auto (130 km/h na dálnici).

Silnice pro motorová vozidla: max. 110 km/h. Dálnice: max. 130 km/h. Platí stejně pro osobní automobil i autobus (do 3 500 kg nebo autobus bez dalšího omezení).

Třetí varianta „jakoukoli součást" se zdá nejlogičtější z hlediska bezpečnosti — na benzínce přece nic neopravuješ. Ale zákon je konkrétní, ne absolutní. Druhá varianta „elektrická zařízení" zní nebezpečně, ale zákon ji nevylučuje takto explicitně.

Zákon zakazuje konkrétně opravovat motor kvůli nebezpečí jisker, úniku paliva a možnosti následného požáru. Oprava světla nebo pneumatiky není výslovně zakázána.